33. zasedání Světového zdravotnické shromáždění WHO,
připomínajíc rezoluce WHA27.43 a WHA31.47, které zejména opětně potvrdily, že kojení je ideální pro harmonický fyzický a psychosociální vývoj dítěte, že vlády a generální ředitel volají po okamžité akci směřující ke zintenzívnění aktivit při prosazování kojení a rozvíjení akcí se vztahem k přípravě a používání doplňkové stravy založené na místních produktech, a že je naléhavě zapotřebí, aby státy přehodnotily aktivity v oblasti prodejní reklamy na potraviny pro děti a zavedly vhodná opatření k nápravě, včetně reklamních kodexů a legislativy, a rovněž přijaly vhodná podpůrná sociální opatření pro matky pracující mimo domov v průběhu laktačního období;
připomínajíc dále rezoluce WHA31.55 a WHA32.42, které zdůrazňovaly zdraví matky a dítěte jakožto základní složku primární zdravotnické péče, která má zásadní význam pro dosažení zdraví pro všechny do roku 2000;
uznávajíc, že existuje úzký vztah mezi výživou kojenců a malých dětí a sociálním a ekonomickým rozvojem, a že je potřebná urychlená akce vlád směřující k prosazení zdraví a výživy kojenců, malých dětí a matek, inter alia prostřednictvím vzdělávání, výcviku a informovanosti v této oblasti;
poznamenávajíc, že ve dnech 9. až 12. října 1979 se konala společná schůze WHO a UNICEF k otázkám výživy kojenců a dětí nejmladších věkových kategorií, jíž se zúčastnili představitelé vlád, systému Spojených národů a technických agentur, nevládních organizací působících v této oblasti, průmyslu kojenecké výživy a vědců pracujících v tomto oboru;
1. POTVRZUJE v jejich úplnosti prohlášení a doporučení společné schůze WHO a UNICEF, zejména o povzbuzování a podpoře kojení; prosazování a podpoře vhodných praktik při odstavování; posílení vzdělávání, výcviku a informovanosti; prosazování zdravotního a sociálního statutu žen ve vztahu k výživě kojenců a malých dětí; a vhodném marketingu a distribuci náhrad mateřského mléka. Toto prohlášení a tato doporučení rovněž vyjasňují zodpovědnost v této oblasti, která padá na zdravotnické služby, zdravotnický personál, národní úřady, organizace žen a jiné nevládní organizace, agentury Spojených národů a průmysl dětské výživy, a zdůrazňují význam toho, aby státy měly koherentní politiku v oblasti potravin a výživy a toho, aby těhotné a kojící ženy měly adekvátní výživu; společná schůze také doporučila, že by „měl existovat mezinárodní kodex marketingu kojenecké výživy a dalších produktů používaných jako náhrady mateřského mléka. Toto by mělo být podporováno jak vyvážejícími, tak dovážejícími zeměmi a dodržováno všemi výrobci. WHO a UNICEF se žádají, aby organizovaly proces jeho přípravy, se zapojením všech stran, jichž se to týká, aby se co nejrychleji dospělo k závěru“;
2. UZNÁVÁ významnost práce, kterou Světová zdravotnická organizace a UNICEF již vykonaly s ohledem na zavádění těchto doporučení a na přípravnou práci na formulaci návrhu mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka;
3. NALÉHAVĚ VYZÝVÁ státy, které tak dosud neučinily, aby prostudovaly a zavedly rezoluce WHA27.43 a WHA32.42;
4. NALÉHAVĚ VYZÝVÁ organizace žen, aby organizovaly rozsáhlé kampaně s cílem šíření informací na podporu kojení a zdravých návyků;
5. ŽÁDÁ generálního ředitele,
(1) aby spolupracoval na požádání s členskými státy při dohledu nebo zajišťování dohledu nad kvalitou kojeneckých potravin během jejich výroby v příslušné zemi, jakož i při jejich dovozu a marketingu;
(2) aby prosazoval a podporoval výměnu informací o zákonech, předpisech a dalších opatřeních týkajících se marketingu náhrad mateřského mléka;
6. DÁLE ŽÁDÁ generálního ředitele, aby zintenzívnil své aktivity při prosazování aplikace doporučení společné schůze WHO a UNICEF, a zejména:
(1) pokračoval v úsilí o prosazování kojení a rovněž zdravé doplňkové výživy a odstavovacích praktik jako základního předpokladu zdravého růstu a vývoje dětí;
(2) zintenzívňoval koordinaci s dalšími mezinárodními a bilaterálními agenturami s cílem mobilizace nezbytných zdrojů pro prosazování a podporu aktivit spojených s přípravou odstavovací stravy založené na lokálních produktech v zemích, které takovouto podporu potřebují, a pořádal a šířil informace o metodách doplňkového krmení a odstavovacích praktikách, úspěšně používaných v různých kulturních prostředích;
(3) zintenzívňoval aktivity v oblasti zdravotní výchovy, výcviku a informovanosti týkající se výživy kojenců a malých dětí, zejména prostřednictvím přípravy, výcviku a příruček pro pracovníky primární zdravotnické péče v různých regionech a státech;
(4) připravoval mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka v úzké poradní spolupráci se členskými státy a s dalšími stranami, jichž se to týká, včetně těch vědeckých a jiných odborníků, jejichž spolupráce bude považována za vhodnou, s přihlédnutím k tomu, že:
(a) marketing náhrad mateřského mléka a odstavovací stravy musí být spatřován v celkovém rámci problémů výživy kojenců a malých dětí;
(b) cílem kodexu by mělo být přispět k zajištění zdravé a adekvátní výživy kojenců a malých dětí, a zejména prosazovat kojení a zajišťovat na základě adekvátních informací správnost používání náhrad mateřského mléka, pokud je to nutné;
(c) kodex by měl být založen na současných poznatcích o kojenecké výživě;
(d) kodex by se měl řídit inter alia následujícími zásadami:
(i) výroba, skladování a distribuce, jakož i reklama výrobků kojenecké výživy by měly být předmětem národní legislativy nebo předpisů nebo jiných opatření vhodných v dané zemi;
(ii) relevantní informace o kojenecké výživě by měl poskytovat systém zdravotnické péče té země, v níž se výrobek spotřebovává;
(iii) výrobky by měly odpovídat mezinárodním standardům kvality a prezentace, zejména těm, které vytvořily komise Codex Alimentarius, a jejich etikety by měly jasně informovat veřejnost o prvořadém významu kojení;
(5) předložil kodex Výkonné radě ke zvážení na jejím 67. zasedání a k postoupení s jejími doporučeními 34. zasedání Světového zdravotnického shromáždění WHO, spolu s návrhy týkajícími se jeho prosazování a zavádění, ať už jako předpisu ve smyslu článků 21 a 22 Statutu Světové zdravotnické organizace, nebo jako doporučení ve smyslu článku 23, s vymezením právních a jiných důsledků těchto možností;
(6) zhodnotil stávající legislativu v různých zemích s cílem umožnit a podporovat kojení, zejména u pracujících matek, a posílil schopnost WHO spolupracovat na požádání členských států při tvorbě takovéto legislativy;
(7) předložil 34. zasedání Světového zdravotnického shromáždění WHO v roce 1981 a poté vždy každý sudý rok zprávu o krocích, které WHO podniká k prosazování kojení a zlepšování výživy kojenců a malých dětí, spolu se zhodnocením efektu všech opatření přijatých WHO a jejími členskými státy.
23. květen 1980