V minulosti nám různé přírodní katastrofy a ozbrojené konflikty jasně ukázaly, jak je důležité věnovat pozornost tomu, jakým způsobem je zajištěna výživa malých dětí, zasažených mimořádnou událostí. Už v průběhu války v Bosně na začátku 90. let bylo u dětí zdokumentováno pětinásobné navýšení průjmových onemocnění ve srovnání s obdobím před válkou.[1] Průjmy přitom není radno podceňovat – jsou celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí u malých dětí.[2]
Na základě těchto a mnoha dalších zkušeností vznikla doporučení Světové zdravotnické organizace, UNICEF, dalších mezinárodních organizací pro pomáhající organizace, jejichž cílem je bezpečná a dostatečná výživa dětí právě ve velmi těžkých podmínkách. Poslední taková doporučení jsou z roku 2017. Naléhavě doporučujeme všem pomáhajícím jednotlivcům a organizacím, aby se s nimi seznámili, a tím se vyvarovali situaci, kdy pomoc nepřinese kýžený prospěch nebo kdy dokonce uškodí.
Zde pak také společné stanovisko ukrajinského ministerstva zdravotnictví, UNICEF Ukrajina a zastoupení WHO na Ukrajině o podpoře nezbytné k zajištění vhodné výživy pro kojence a malé děti na Ukrajině z roku 2015, vydané v souvislosti s humanitární krizí po anexi Krymu (v našem překladu do češtiny zde).
[Update 10. 3.: 8. března 2022 vydal UNICEF, Global Nutrition Cluster a IFE Core Group (skupina zahrnující celou řadu institucí a organizací, jako je Světová zdravotnická organizace, UNHCR, WFP, International Baby Food Action Network, Save the Children a další) společné prohlášení k ochraně výživy matek a dětí v ukrajinském konfliktu a při uprchlické krizi. Společné prohlášení shrnuje relevantní zásady humanitární pomoci a týká se všech, kteří pomáhají zvládnout humanitární krizi jak na Ukrajině, tak v dalších zemích, přes něž nebo do nichž uprchlíci utíkají (tzn. včetně ČR). V původním znění je dokument dostupný zde, my jsme jej obratem přeložili do češtiny (ke stažení ve formátu .pdf tady). Více informací tu.]
Konkrétní intervence se mohou lišit podle situace a může jít např. o částečné nebo úplné obnovení kojení, použití dárcovského mateřského mléka, využití kojné nebo poskytnutí bezpečně připravené umělé výživy.
Zvláště za mimořádných událostí je naprosto zásadní neohrožovat kojení a poskytnout v případě obtíží ženám v první řadě praktickou pomoc a empatickou podporu. Kojení poskytuje dítěti bezpečnou výživu složením plně odpovídající jeho potřebám a chrání jej i pomocí protilátek před infekcemi, je k dispozici ve správné teplotě bez nutnosti jakýchkoliv dalších pomůcek a potřeb či nezbytnosti průběžného doplňování zásob. Jiným slovy jde o záležitost vysoce praktickou a bezpečnou, i když se dítě s matkou nachází v krytu, když spolu utíkají přes hranice, když vypadne zásobování či elektřina, není dostupná čistá, horká voda atd. Díky tomu, že se při kojení vylučuje hormon oxytocin, pomáhá kojení i ženám vyrovnat se se stresem.[3]
Je naprosto pochopitelné, že v situaci, jako je válka, mohou být kojící ženy, kterým se stejně jako ostatním obětem války zhroutí celý svět, snadno znejistěné i ohledně své schopnosti kojit. Zvláště když se zároveň začnou šířit mylná, vědecky nepodložená tvrzení, že ženy nemohou ve válce kojit, ze stresu “ztrácejí mléko” atd. [4]
Je však naopak prokázáno, že ženy kojí i za různých extrémních podmínek. Stres ani mírná podvyživenost ve skutečnosti neovlivňují tvorbu mateřského mléka a jeho kvalitu, stres ovšem může oddálit vypuzovací reflex a navodit pocit nedostatku mléka. To je ale možné překonat, pokud se dítěti kojení často nabízí a neustává se v něm. Na místě je pak také psychosociální podpora, která stres zmírní. V případě, že je žena natolik těžce podvyživená, že je ovlivněna i tvorba mléka, pak adekvátní strava pro ženu opět tvorbu mléka zvýší. Tvorbu mléka může reálně snížit též méně časté kojení a opět se jedná o řešitelnou situaci, a to navýšením četnosti kojení.[5]
Upozorňujeme také na to, že i ženy, které nedávno přestaly kojit, mohou kojení opět obnovit, pokud si to přejí a v takovém případě by jim též měla být k dispozici profesionální pomoc.[6]
Umělá výživa by měla být vždy zajištěna a distribuována pouze na základě dobrého zhodnocení skutečné potřeby, promyšleně a adresně oficiálními kanály. Neomezená distribuce náhrad mateřského mléka i směrem k ženám, které chtějí a mohou úspěšně kojit, může způsobit dřívější ukončení kojení nebo snížení frekvence kojení, které následně zvyšují rizika onemocnění nebo úmrtí mezi dětmi. U žen se pak může objevit zánětu prsou [7], což je velmi nepříjemná komplikace nad rámec mimořádné události jako takové.
Rozhodnutí o tom, komu distribuovat náhrady mateřského mléka, ev. v jakém množství a jakým způsobem, by proto neměly být ponechány na jakékoliv humanitární organizaci, která je schopná umělou výživu zajistit, nebo společnostem a dobrovolníkům v terénu, ale specializované organizaci, jejíž personál je vyškolen v problematice výživy dětí při humanitárních katastrofách (jako je UNICEF nebo UNHCR). Primárně je pak umělá výživa vyhrazena pro děti, které nebyly kojené už před mimořádnou událostí, nebo byly už v té době dokrmované. Pakliže je nutno sáhnout k umělé výživě, je pak také nutné minimalizovat související rizika:
- umělá výživa nikdy nesmí být prošlá (doporučuje se, aby byla alespoň 6 měsíců od data spotřeby) či již otevřená,
- měla by být opatřená instrukcemi v jazyce, kterému žena rozumí,
- volbou číslo jedna je umělá výživa “ready-to-use” (plně připravený přípravek v tekuté formě) v neotevřeném balení o objemu zhruba jednoho krmení (tzn. otevřu – spotřebuju),
- sušená umělá výživa není sterilní a k bezpečnému podání musí být připravena smícháním s převařenou vodou o teplotě min. 70° C a ředěna přesně v poměru určeném výrobcem; pokud není dávka využita a nejsou adekvátní podmínky pro její skladování, je nutné ji vyhodit a pro další krmení připravit čerstvou.[8] Brožurku WHO ke správné přípravě sušené umělé výživy, jejímu podávání v kalíšku a skladování v angličtině najdete zde,
- při humanitárních katastrofách se má umělá výživa podávat pouze kalíšky, protože je snadné je vyčistit a zároveň ani nejsou tak drahé, aby bylo nemožné je zajistit ve větším množství pro jednorázové použití. Naopak kvůli vysokému riziku kontaminace a problémům s čištěním se nedoporučují lahve ke krmení dětí.
Co však můžete za sebe či svou organizaci za všech okolností udělat, chcete-li pomoci kojícím ženám v humanitárních krizích, i když nejste odborníkem na výživu dětí v humanitárních katastrofách?
- Nabídněte jim vodu a klidnější místo (pokoj, oddělený prostor, klidnější kout ve společné části apod.) pro odpočinek a kojení.
- Uklidněte je, podpořte je psychicky.
- V případě obtíží s kojením jim pomozte najít účinnou pomoc (kontakty na Ukrajině níže) a nenabízejte jim automaticky umělou výživu, dudlíky a lahve.
Kontakty na Ukrajině
Na Ukrajině i v současné situaci funguje síť laktačních poradkyň. Aktivně na Ukrajině působí také UNICEF (FB, web, email: nsorokopud@unicef.org, tel.: +380 44 339 9375), UNHCR (Twitter, web, informace o pomoci na Ukrajině a možnost přispět) a Save the Children Ukraine (web, email: ukrainianresponse@savethechildren.org, tel.: +380968341619, +380636647703, +380956545279)
[1] Viz Robertson, A. – Fronczak, N. a kol.: Nutrition and Immunization Survey of Bosnian Women and Children during 1993, in: International Journal of Epidemiology, vol. 24, no. 6, 1995.
[2] Viz např. Centre for Disease Control and Prevention: Diarrhea: Common Illness, Global Killer.
[3] Viz např.: Wambach, K. – Riodan, J. (eds.): Breastfeeding and Human Lactation, 5. vydání, Jones & Bartlet Learning, 2016, s. 572.
[4] Viz např. Gribble, K. – Fernandes, C.: Considerations regarding the use of infant formula products in infant ad young child feedig in emergencies (IYCF-E) programs, in: World Nutrition, vol. 9, no. 3, 2018.
[5] Tamtéž.
[6] Viz např.: Wambach, K. – Riodan, J. (eds.): Breastfeeding and Human Lactation, 5. vydání, Jones & Bartlet Learning, 2016, s. 581 a násl.
[7] Tamtéž, s. 323 a násl.
[8] Více k nebezpečí kontaminace sušené umělé výživy viz např. WHO/FAO: Safe preparation, storage and handling of powdered infant formula: guidelines, 2007.
Další doporučené zdroje:
Global Nutrition Cluster: Nutrition Programmatic and Technical Guidance for Ukraine, dostupné online zde.
IFE Core Group: IFE Core Group Resources and Outputs, dostupné online zde.
SafelyFed: SafelyFed European Resources, dostupné online zde.
