SpoKojení, z.s.

Naše děti bez reklamy

U příležitosti 1. výročí založení spolku spustilo SpoKojení, z.s., crowdfundingovou kampaň „Naše děti bez reklamy“ s cílem vybrat dostatek finančních prostředků na podporu férového marketingu náhrad mateřského mléka, láhví a šidítek. Prostředky budou použity na překlad, tisk a distribuci rezolucí Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka (Kodex) společně s Kodexem mezi zdravotníky a politiky, kteří se mají přičinit o jejich promítnutí do české legislativy.

Mezi rozšířené cíle kampaně spolek zahrnul výrobu a distribuci předmětů běžného užívání, které se dosud jako reklamní předměty opatřené logem výrobců porušujících Kodex vyskytují v nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních.

Střety zájmů v Národní komisi pro kojení

Ke dni 23. září 2019 bylo na stránkách Ministerstva zdravotnictví zveřejněno složení nové Národní komise pro kojení, jež se má slovy ministra zdravotnictví „zaměřit na zajištění kvalitní péče o kojící ženu v porodnici i v návazné péči po propuštění z porodnice“.[1]

V obecné rovině jsme za tuto novou pracovní skupinu rádi, protože vnímáme její velký potenciál, aby nasměrovala politiku Ministerstva zdravotnictví směrem k tolik potřebným strukturálním změnám systému, ať již jde o implementaci Baby-friendly Hospital Initiative 2018, vč. Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka a návazných rezolucí WHA, či o zajištění dostupné a kvalitní poporodní péče po propuštění ženy a dítěte z porodnice. 

Na druhou stranu ale víme – a varovali jsme zcela otevřeně již minulý týden – že, aby Národní komise pro kojení mohla plnit svoji roli, nemůže v ní zasedat nikdo se zjevným nebo vnímaným střetem zájmů. A k tomu bohužel došlo.

Místopředsedkyní Národní komise pro kojení byla jmenována MUDr. Anna Mydlilová, vedoucí Národního laktačního centra a Laktační ligy, která se dlouhodobě nachází ve vážném střetu zájmů, byť je sama spoluautorkou brožurky s názvem Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka – WHO kodex. V poslední době je důvodem střetu zájmu přijímání peněz ze strany Philips Avent, výrobce lahví a dudlíků, jak pro časopis Laktační ligy MAMITA [2], tak i k zajištění občerstvení na konferenci/školení pro laktační poradkyně [3]. V minulosti šlo ovšem i o akceptaci peněz od výrobců umělé kojenecké výživy.[4] Zároveň nelze než vyjádřit politování nad tím, že by ve vedení Národní komise pro kojení měla být osoba, která je svou nečinností odpovědná za aktuální stav Baby-friendly Hospital Initiative, kdy se dlouhodobě nekontroluje kvalita poskytované péče v porodnicích s certifikátem Baby-friendly Hospital – nemocnice až na jednu výjimku neprochází recertifikací. A to přestože již více než 8 let panují pochyby nad kvalitou podpory kojení v nemocnicích s certifikátem Baby-friendly Hospital.[5] 

Členem komise se stal i doc. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D., spojený s Nestlé [6] i Nutricií, tedy výrobci umělé kojenecké výživy, a zejména pak s iniciativou Nutricie 1000 dní, jež slovy Mezinárodního dokumentačního centra Kodexu (ICDC IBFAN) „zneužila kampaně UNICEF 1.000 Days“.[7] Do dnešního dne je doc. Bronský členem správní rady nadačního fondu 1000 dní do života, jehož zřizovatelem je právě Nutricie.[8] Stejně tak je s iniciativou Nutricie 1000 dní spojen rovněž MUDr. Bohumil Procházka, který – jak lze veřejně dohledat – mimo jiné pod hlavičkou Nutricie prezentoval workshop Výživa batolat [9]  a je tak spolu s doc. Bronským jedním z několika českých lékařů, kteří svým aktivním působením spoluvytvářeli image tohoto výrobce umělé kojenecké výživy jakožto odborníka na zdravou výživu dětí, a zvyšovali tím jeho důvěryhodnost mezi zdravotníky i veřejností.[10]

Klíč pro sestavení komise?

Nad rámec toho není příliš zjevné, podle jakého klíče byli členové pracovní skupiny vybráni a také proč některé skupiny nejsou v Národní komisi vůbec zastoupeny. Zejména jde o příjemkyně péče, kterých se celá záležitost týká nejvíce. Jejich absenci nenahradí ani průzkum veřejného mínění, který si Ministerstvo zdravotnictví nechalo zpracovat. Dále pokud se chce Ministerstvo zdravotnictví seriózně zabývat návaznou péčí po propuštění z porodnice, zcela zásadně chybí v Národní komisi pro kojení hlas profesionálů působících přímo v terénu – zejm. terénních laktačních poradkyň, komunitních porodních asistentek, dětských sester či profesionálních dul.

Národní komisi pro kojení tak v současném složení nelze považovat ani za dostatečně reprezentativní, aby naplnila zadání Ministerstva, a s ohledem na minimálně tři členy, vč. místopředsedkyně, ve střetu zájmů ani za důvěryhodný orgán prostý komerčního vlivu výrobců náhrad mateřského mléka, dudlíku a lahví. Žádáme proto Ministerstvo zdravotnictví, aby složení Národní komise pro kojení s ohledem na výše uvedené ještě přehodnotilo.

[1] Viz  Vojtěch, A.: 98 % žen považuje kojení za důležité, Facebook, 23. 9. 2019.

[2] Viz např. MAMITA, č. 68/2019.

[3] Výpovědi účastnic konference Laktační ligy pořádané dne 30. května 2019 a fotodokumentace stánku Philips Avent na akci. Stánek Philips Avent byl přítomen i na konferenci 17. září 2019, konané při příležitosti Národního týdne kojení.

[4] Namátkou např. MAMITA, č. 34/2010, kde čtenář najde placenou inzerci nejen od společností Philips Avent a Medela, ale také Nestlé a Nutricia. 

[5] Viz Mrázková, J.: Zhodnocení fungování iniciativy Baby friendly hospital v ČR z pohledu andragoga, diplomová práce, Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2011.

[6] Nestlé Baby CZ/SK: Prvních 1000 dnů: doc.MUDr.Jiří Bronský, Ph.D., YouTube, dostupné online na: https://www.youtube.com/watch?v=sZSQkSjLKic.

[7] Viz International Code Documentation Centre IBFAN: Breaking the Rules, Stretching the Rules: Evidence of violations of the International Code of Marketing of Breastmilk Substitutes and subsequent resolutions,compiled from June 2014 to June 2017, s. vii.

[8] Viz Ministerstvo spravedlnosti: Výpis z nadačního rejstříku ke dni 23. 9. 2019: 1000 dní do života, nadační fond, dostupné na: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=736053&typ=PLATNY.

[9] Viz Iniciativa 1000 dní: Video Workshop „Výživa batolat“, dostupné na https://www.1000dni.cz/pro-pediatry/videa/.

[10] Viz International Code Documentation Centre IBFAN: Breaking the Rules, Stretching the Rules: Evidence of violations of the International Code of Marketing of Breastmilk Substitutes and subsequent resolutions,compiled from June 2014 to June 2017, s. vii.


English version

Novinky v Národní lékařské knihovně

Publikací o Mezinárodním kodexu marketingu náhrad mateřského mléka je v našich knihovnách zatím velmi poskrovnu. Postupně tuto situaci měníme a veřejné knihovny obdarováváme zajímavými materiály, jejichž prostřednictvím se s Kodexem může seznámit jak odborná, tak široká veřejnost.

Národní lékařské knihovně v Praze tak nově najdete tyto publikace z dílny ICDC IBFAN v angličtině:
👉 brožurku pro zdravotníky uvádějící čtivě do problematiky Kodexu
👉 sérii Code Essentials:
1. komentář ke Kodexu a návazným rezolucím Světového zdravotnického shromáždění (tj. nejvyššího orgánu Světové zdravoznické organizace, dále jen „WHA“)
2. příručku pro legislativce a státní správu o implementaci Kodexu a návazných rezolucí WHA
3. příručku pro zdravotníky o povinnostech plynoucích z Kodexu a návazných rezolucí WHA
4. příručku pro kontrolní orgány o dohlížení nad dodržováním Kodexu a návazných rezolucí WHA
👉 srovnání implementace Kodexu v jednotlivých zemích světa

Další knihovny budou následovat. Pokud máte na starosti akvizice knih ve větší knihovně a máte zájem rozšířit fond knihovny o publikace o Kodexu, ozvěte se nám prosím na emailovou adresu info@spokojeni.org.

Editorial British Medical Journal: Calling time on formula milk adverts

Díky laskavému svolení British Medical Journal Vám přinášíme překlad přelomového editorialu, kterým tento renomovaný lékařský časopis v loňském roce oznámil ukončení přijímání reklamy na náhrady mateřského mléka:

Čas na ukončení reklamy na umělou kojeneckou výživu

British Medical Journal (BMJ) a naše partnerská periodika již nadále nebudou obsahovat reklamy na náhrady mateřského mléka.

Téměř po 40 letech od vzniku mezinárodního kodexu regulujícího reklamu na náhrady mateřského mléka se opět objevily obavy z agresivní reklamy na tyto produkty a z jejich škodlivého vlivu na kojení po celém světě. Několik desetiletí se i čtenáři BMJ setkávali s reklamou na náhrady mateřského mléka. Rozhodli jsme se, že je na čase s tím skončit.

Světová zdravotnická organizace (WHO) a Unicef v roce 1981 přijala Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka, který výslovně zakazuje reklamu a jiné formy propagace těchto produktů veřejnosti. Kodex měl za úkol regulovat neetické chování průmyslu, které se časově shodovalo s všeobecným poklesem kojení.[1] [2]

Podle Kodexu se za náhrady mateřského mléka považují všechna mléka, která mohou nahradit mateřské mléko během prvních 3 let věku života, včetně počátečního mléka, pokračovacího mléka, speciálních produktů i mlék pro batolata, stejně jako jakékoliv jídlo pro děti mladší 6 měsíců. Jako zkratku pro všechny tyto typy potravin a náhrad používáme v tomto textu termín „umělá kojenecká výživa“.

Předpokládalo se, že jednotlivé země zapracují Kodex do své legislativy, což se nikdy zcela nenaplnilo. Například ve Velké Británii je zakázaná reklama na počáteční mléko, ale reklama na pokračující mléko je již povolena. Všechny mléčné náhrady mohou být prezentovány zdravotnickému personálu, pokud jsou předávané informace dle názoru prodávajícího „vědecké a věcné“. 

Zvyšují se obavy, že průmysl náhrad mateřského mléka bude Kodex porušovat čím dál víc.[3] Kontrola dodržování legislativy je nedostačující a společnosti jsou málokdy za porušení Kodexu potrestány.[4] To dovoluje průmyslu s ročním obratem 50 miliard dolarů (44 miliard eur) získávat zákazníky bez obav ze sankcí.[5] Neexistuje žádný oficiální mechanismus, kterým se dá určit, zda jsou standardy Kodexu skutečně naplněny. Monitorování porušení Kodexu je prováděno jen organizací IBFAN, nezávisle financovanou mezinárodní skupinou téměř 300 občanských společností a spolků, které odmítají jakoukoliv komerční podporu [pozn. překl.: mezi tyto organizace patří i SpoKojení, z. s.].[6]

Praktiky průmyslu způsobily zmatek v tom, které části Kodexu společnosti dodržují a k jakému kodexu se vlastně hlásí. Například orgán reprezentující průmyslové odvětví náhrad mateřského mléka ve Velké Británii – British Specialist Nutrition Association – nedávno zveřejnil vlastní kodex chování, které údajně neporušuje legislativu, zavazuje se dodržovat mezinárodní Kodex a používá podobný modrý znak.[7] Unicef upozorňuje, že tento „vlastní kodex“ obsahuje mezery umožňující ještě více reklamy směrem k rodičům.[8]

I přesto, že byly prokázány četné přínosy kojení pro matku i dítě[9], jsou počty kojených dětí po celém světě nízké.[10] Důvodů je mnoho, především je to malá podpora kojení, nedostatečné proškolení personálu a nízká podpora pro kojící matky, které se vrací do práce, ale také neefektivní kontrola komerčního marketingu, jenž podkopává snahu o navýšení počtu kojených dětí.

Otupený nástroj

Kodex zakazuje, aby byly náhrady mateřského mléka propagovány rodičům nebo širší veřejnosti. To však dodržuje jen velmi málo výrobců, i když na svých webových stránkách tvrdí opak. Největší společnosti na trhu si dokonce Kodex vysvětlily tak, že se vztahuje pouze na počáteční mléko, produkt vhodný pro kojence během prvního roku života, ale těmito společnostmi obvykle popisovaný jako vhodný „pro prvních 6 měsíců života“, což jim umožňuje propagovat naprosto zbytečný alternativní produkt nazývaný „pokračující mléko“. Toto je přímá reklama umělé výživy směrem k zákazníkům jen pod jiným názvem, neboť tyto produkty jsou téměř totožné jak vzhledem, tak složením. Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby dítě bylo výhradně kojeno po dobu prvních 6 měsíců života, aby kojení pokračovalo souběžně se zaváděním doplňkové stravy v prvním roce a následně do dvou let věku dítěte a déle.

Kodex umožňuje poskytovat „vědecké a věcné“ informace zdravotnickému personálu, ale je naprosto zřejmé, že tyto informace nesmí produkt propagovat. Reklamy jsou ze své podstaty propagační, s vysokým výskytem nepotvrzených informací o přínosu produktu a bez plného uvedení jeho rizik. Mnohá tvrzení výrobců nejsou akceptována vědeckými institucemi, důkazy pro ně jako sporné nebo neexistující, nebo se studie týkají jiného výrobku, než který je propagován.[11] IBFAN jednoznačně prohlašuje, že žádná reklama na umělou kojeneckou výživu nemůže být v souladu s Kodexem. To bylo po mnoho let obcházeno tím, že umělá kojenecká výživa byla zdravotníkům propagována v časopisech, v rámci konferencí a v odborných periodicích, jako je BMJ, a prostřednictvím odborných společností, jako je pediatrická společnost Royal College of Paediatrics and Child Health (RCPCH).

BMJ bylo nedávno upozorněno na závažný negativní vliv reklamy na umělou kojeneckou výživu i způsob, kterým průmysl ovlivňuje výzkum a vědeckou praxi v této oblasti.[12] Po hlubším prostudování Kodexu, který se snaží škodlivé následky reklamy minimalizovat, jsme proto upravili naše pravidla pro reklamu a redakční články.

Rozhodli jsme se přestat co nejdříve inzerovat tyto reklamy v BMJ a ostatních periodikách BMJ, včetně GutFrontline GastroenterologyArchives of Diseases in Childhood. Zvolili jsme úplný zákaz těchto reklam, když se předchozí pokusy o volnější přístup s náležitou péčí minul účinkem. Toto rozhodnutí bude mít velký dopad na naše příjmy z reklamy – předpokládáme ztrátu 300  000 britských liber (350  000 eur; 400  000 dolarů) v roce 2020. Zákaz těchto reklam není bojkotem společností jako takových. Budeme ctít naše závazky vůči těmto společnostem a nasmlouvané reklamy budeme publikovat do konce tohoto roku. V tomto rozhodnutí nejsme sami, pediatrická společnost RCPCH v únoru oznámila, že již nebude přijímat příspěvky od společností vyrábějících náhrady mateřského mléka, což povede ke ztrátě 40  000 liber za rok plynoucích ze sponzorství a reklamy.

Našim cílem není vést kampaň proti náhradám mateřského mléka, jelikož považujeme umělou kojeneckou výživu za nezbytnou pro děti, které mají složité zdravotní nebo výživové problémy, a pro děti matek, jež nemohou kojit. Ale rozhodnutí, kdy a zda vůbec podat dítěti náhradu mateřského mléka, by mělo být založeno na informacích nestranných subjektů, nikoliv na komerčních reklamách.[13]

Věříme, že děláme správnou věc. Chceme podpořit Kodex, aktivně podporovat kojení a vést kampaň proti vlivu průmyslu v této oblasti. Místo toho, abychom byli součástí problému, chceme být součástí řešení.


[1] WHO, Unicef. International code of marketing of breast-milk substitutes. 1981. https://www.who.int/nutrition/publications/code_english.pdf

[2]  Willumsen J.  Regulation of marketing breastmilk substitutes. WHO, 2013. https://www.who.int/elena/bbc/regulation_breast-milk_substitutes/en/

[3]  Shenker NS. The resurgent influence of big formula. BMJ2018;362:k3577. doi:10.1136/bmj.k3577 pmid:30139927

[4]  Unicef. What is the code? https://www.unicef.org.uk/babyfriendly/baby-friendly-resources/international-code-marketing-breastmilk-substitutes-resources/the-code/

[5]  PR Newswire. Global baby food and infant formula market 2018-2023: market forecast to grow from $50bn in 2017, to $69bn during 2018-2023. Press release, 16 Apr 2018. https://www.prnewswire.com/news-releases/global-baby-food-and-infant-formula-market-2018-2023-market-forecast-to-grow-from-50bn-in-2017-to-69bn-during-2018-2023-300630204.html

[6] IBFAN. Funding policy. http://ibfan.org/ibfan-funding-policy

[7]  British Specialist Nutrition Agency. Infant nutrition industry code of practice. https://bsna.co.uk/uploads/banners/INI-Code-of-Practice-Brochure-Master-20181108.pdf

[8]  Unicef UK Baby Friendly Initiative. Statement on the infant nutrition industry (INI) code of practice. 2018. https://www.unicef.org.uk/babyfriendly/wp-content/uploads/sites/2/2018/11/Statement-on-Infant-Nutrition-Industry-INI-Code-of-Practice-Unicef-UK-Baby-Friendly-Initiative.pdf

[9]  Victora CG, Bahl R, Barros AJ, et al., Lancet Breastfeeding Series Group. Breastfeeding in the 21st century: epidemiology, mechanisms, and lifelong effect. Lancet2016;387:475-90. doi:10.1016/S0140-6736(15)01024-7 pmid:26869575

[10]  Rollins NC, Bhandari N, Hajeebhoy N, et al., Lancet Breastfeeding Series Group. Why invest, and what it will take to improve breastfeeding practices?Lancet2016;387:491-504. doi:10.1016/S0140-6736(15)01044-2 pmid:26869576

[11]  First Steps Nutrition Trust. “Scientific and factual”? A review of breastmilk substitute advertising to healthcare professionals. 2016. https://www.firststepsnutrition.org/working-within-the-who-code/

[12]  van Tulleken C. Overdiagnosis and industry influence: how cow’s milk protein allergy is extending the reach of infant formula manufacturers. BMJ2018;363:k5056. doi:10.1136/bmj.k5056 pmid:30518598

[13] Mayor S. Royal college stops taking funding from formula milk firms. BMJ2019;364:l743. doi:10.1136/bmj.l743 pmid:30765375

BMJ 2019; 364 doi: https://doi.org/10.1136/bmj.l1200 (Published 18 March 2019)
Cite this as: BMJ 2019;364:l1200
© BMJ Publishing Group Ltd. 

Neonatologické dny 2019

„Přijímání peněz nebo jiných pobídek, jakkoliv podmíněných, vytváří pocit povinnosti a zavázanosti k dotčené společnosti. To je přesně to, čemu by měly odborné společnosti […] vyhnout. Mají morální povinnost chránit sebe i své členy před nevhodnou propagací náhrad mateřského mléka ve všech formách, byť nepřímých, a před výslednými střety zájmů ve zdravotnickém prostředí. Navíc mají odborné společnosti morální povinnost respektovat a chránit práva žen a dětí být bez nevhodných marketingových praktik ve všech jejich podobách.“

Costello, A. – Branca, F. – Rollins, N. – Stahlhofer, M. – Grummer-Strawn, L.: Health Professional Associations and Industry Funding, in: The Lancet, vol. 389, no. 10069, 2017, s. 597-598. 

V těchto dnech probíhají v Olomouci Neonatologické dny, které pořádají Česká neonatologická společnost ČLS JEP, Novorozenecké oddělení FN Olomouc a LF UP v Olomouci a Dětská následná intenzivní péče Vojenské nemocnice Olomouc.

Ve veřejně dostupném programu [1] děkují organizátoři kongresu za podporu svým partnerům, z nichž někteří jsou známí tím, že dlouhodobě, viditelně a vědomě porušují své povinnosti plynoucí z Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka. Tito partneři jsou zároveň největší hráči na trhu s náhradní kojeneckou výživou – Nestlé, Hero, Hipp, Nutricia.

Je skutečně možné oddělit odborný program kongresu od propagace sponzorů a jejich produktů v materiálech konference a následně přímo na místě konání akce? Domníváme se, že nikoliv.

Je naprosto základní a zásadní, aby školení odborníků probíhala nezávisle na výrobcích umělé kojenecké výživy,“ zdůraznila letos v květnu v Senátu ČR na veřejném slyšení Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, které proběhlo za odborné garance SpoKojení, z.s., i náměstkyně ministra zdravotnictví MUDr. Alena Šteflová, Ph.D., MPH. [2] Totožného názoru jsou ostatně také členské státy Světové zdravotnické organizace, jež před třemi lety schválily Pokyny k ukončení nevhodné propagace výživy kojenců a malých dětí (rezoluce WHA 69.9), doplňující text Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka. V Pokynech se výslovně píše, že výrobci náhrad mateřského mléka nemají sponzorovat setkávání pracovníků ve zdravotnictví; zdravotníci zároveň nemají takový sponzoring umožňovat.[3] 

Domníváme se, že je z naší strany nadále nutno vysvětlovat veřejnosti i zdravotníkům, proč je Kodex a jeho bezvýhradné dodržování potřebné. Poprvé jsme toto téma otevřeli v březnu 2019, kdy naše předsedkyně Aneta Majerčíková odmítla svou účast na III. kongresu České komory porodních asistentek právě z důvodu sponzorování společnostmi porušujícími Kodex.[4]

Budeme proto monitorovat i nadále odborné konference a školení a těšíme se, že bude přibývat takových, kde je Kodex v plné šíři dodržován. 

[1] Program XXXV. Neonatologických dnů, dostupný na: http://www.bos-congress.cz/admin/dokumenty/neonatology2019.pdf

[2] Tisková zpráva SpoKojení, z. s., ze dne 20. května 2019, dostupná na:  http://spokojeni.org/ke-stazeni/tiskove-zpravy/

[3] WHO Guidance on ending the inappropriate promotion of foods for infants and young children, 2016, dostupné na: https://www.who.int/nutrition/topics/guidance-inappropriate-food-promotion-iyc/en/

[4] Stanovisko SpoKojení, z.s. k přítomnosti společností porušujících Kodex na konferencích zdravotníků ze dne 28. března 2019, dostupné zde.

Znovu k Národní komisi pro kojení

Ve čtvrtek 10. října 2019 by měla poprvé zasednout Národní komise pro kojení, která má mimo jiné implementovat a koordinovat strategii kojení podle zásad Baby-friendly Hospital Initiative, tedy mj. zajistit v porodnicích úplné dodržování Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka. Tento proces by měl slovy Světového zdravotnického shromáždění (kde má svého zástupce i Česká republika) probíhat transparentně, nezávisle, bez komerčního vlivu a s ohledem na rezoluce o vyhnutí se střetu zájmů.

Přes naše upozornění o obsazení nového orgánu, tedy konkrétně na střety zájmů tří členů nové komise a na jeho nereprezentativnost spočívající v nezahrnutí odborníků z terénu i příjemkyň péče samotných, doposud nedošlo k žádným změnám. Na naši zprávu zaslanou ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi a jeho náměstkyni jsme zatím také odpověď nedostali.

Za této situace žádáme Ministerstvo zdravotnictví České republiky, aby učinilo alespoň tyto dva konkrétní kroky, kterými vyřeší do očí bijící střety zájmů, jež zbytečně Národní komisi pro kojení zatěžují a znedůvěryhodňují:

  1. zajistit, aby v Národní komisi pro kojení nebyli členové spojení s iniciativou 1000 dní výrobce umělé výživy Nutricie (doc. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D., a MUDr. Bohuslav Procházka),
  2. zajistit, aby Národní laktační centrum a Laktační liga, v jejichž čele stojí MUDr. Anna Mydlilová, přestaly přijímat finance ze strany Philips Avent (výrobce dudlíků a lahví), pakliže má MUDr. Mydlilová zůstat místopředsedkyní a členkou tohoto orgánu.