Nová zpráva WHO ke komerční výživě pro kojence a malé děti v Evropě

Regionální úřadovna Světové zdravotnické organizace pro Evropu zveřejnila tento týden zprávu týkající se dostupnosti, složení a propagace komerční výživy pro děti v Evropě. Na základě nové metodologie bylo analyzováno 7955 produktů určených kojencům a malým dětem, jež byly mezi listopadem 2017 a lednem 2018 dostupné v maloobchodě ve čtyřech městech spadajících podle regionálního rozdělení WHO pod Evropu – konkrétně ve Vídni, Budapešti, Sofii a Haifě.

Ze závěrů studie:

“Tato studie zjistila, že nevhodná propagace komerčních výrobků pro kojence a malé děti je ve čtyřech ze čtyř měst široce rozšířená. Navzdory celosvětově dohodnutým pravidlům o propagaci výživy kojenců a malých dětí – a téměř 40 rokům od přijetí Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka – mnoho společností, které vyrábí a prodávají komerční dětské jídlo, tato pravidla nedodržuje. Obdobné výsledky ve třech zemích (Rakousko, Bulharsko a Maďarsko) a v menší míře v Izraeli naznačují, že identifikované problémy jsou pravděpodobně rozšířené napříč regionem. 

Členské státy za podpory Regionální úřadovny WHO pro Evropu by tudíž měly přijmout opatření k plnému naplňování Kodexu a Pokynů WHO k ukončení nevhodné propagace výživy pro kojence a malé děti s cílem zamezit propagaci nutričně nevhodných produktů a/nebo používání nevhodných propagačních metod.

K usnadnění těchto kroků by měla národní a regionální diskuze o právní úpravě a politice vůči těmto výrobkům vycházet z modelu nutričního profilu, jímž se stanovují prahové hodnoty jednotlivých složek vhodné výživy pro kojence a malé děti.

Je zásadně důležité zabývat se vysokým obsahem cukrů, použitím sladkých přísad a zavádějících názvů (např. slaně se tvářící produkty, které obsahují mnoho ovoce a mají vysoký obsah cukru). Do jídel pro kojence a malé děti by se neměl přidávat cukr, ovocné šťávy, koncentrované ovocné šťávy a další sladidla. Je třeba také zvážit, zda přidávání ovocného pyré (do potravin spolu s dalšími přísadami) nemá být považováno za “přídavek cukru.” Ačkoli potraviny přirozeně obsahující cukry, jako ovoce a zelenina, jsou vhodnou součástí výživy kojenců a malých děti, velmi vysoká hladina cukrů obsažených v komerčních produktech je důvodem ke znepokojení a je třeba se jí zabývat. Je třeba citlivě promyslet, jak o těchto tématech jasně a srozumitelně informovat rodiče nebo pečovatele a současně podpořit výrobce potravin, aby změnili složení svých výrobků.

Označování potravin pro kojence a malé děti se musí zlepšit. Výrobci a prodejci by měli dodržovat Kodex a Pokyny WHO k ukončení nehodné propagace výživy pro kojence a malé děti. V celé EU by se na takových výrobcích neměla objevovat žádná výživová a zdravotní tvrzení či tvrzení o vlivu na vývoj dítěte. Na trh by se neměly dostávat výrobky označené jako vhodné pro děti do šesti měsíců věku. Pro některé výrobky by naopak bylo žádoucí stanovit horní věkovou hranici – k podpoře včasného přechodu na běžné potraviny a/nebo na pevnou stravu.

V neposlední řadě je třeba aktualizovat doporučení k doplňkové výživě dětí, aby odrážela moderní kontext, kdy komerční jídla tvoří v Evropě značnou část stravy kojenců a malých dětí. Rodiče a pečovatelé potřebují vodítko, jak se orientovat na trhu a jak vyvážit stravu svých dětí ve světle produktů dostupných na trhu.

Účinné kroky v těchto otázkách – ze strany členských států, výrobců a prodejců dětského jídla – nabízejí velké možnosti ke zkvalitnění výživy kojenců a malých dětí a ke zlepšení jejich celoživotního zdraví.”

Celá zpráva je dostupná na stránkách Světové zdravotnické organizace: http://www.euro.who.int/en/health-topics/disease-prevention/nutrition/publications/2019/commercial-foods-for-infants-and-young-children-in-the-who-european-region-2019

Světová zdravotnická organizace zároveň vydala i tento position paper k vytvoření nutričního modelu pro evropské děti: http://www.euro.who.int/en/health-topics/disease-prevention/nutrition/publications/2019/ending-inappropriate-promotion-of-commercially-available-complementary-foods-for-infants-and-young-children-between-6-and-36-months-in-europe-2019

K soutěži o “kojicí set” Philips Avent

V prosinci 2018 vyhlásila společnost Philips Avent soutěž na svých Facebookových stránkách. Součástí “kojicího setu”, jenž mohli soutěžící vyhrát, byly i dudlíky a lahve na krmení dětí. Propagace těchto produktů je ovšem již 38 let celosvětově regulována Mezinárodním kodexem marketingu náhrad mateřského mléka Světové zdravotnické organizace a UNICEF (dále jen “Kodex”) [1].

Mezinárodní dokumentační centrum Kodexu (ICDC), vedené International Baby Food Action Network (IBFAN), tedy mezinárodní sítí, jejímž členem je i spolek SpoKojení, a jež pro Světovou zdravotnickou organizaci, UNICEF a jiné orgány OSN dlouhodobě monitoruje porušování Kodexu po celém světě, nyní vyhodnotil tento postup Philips Avent jako několikanásobné porušení Kodexu.

Konkrétně došlo k porušení:
👉 čl. 5.1 Kodexu zakazujícímu reklamu či propagaci výrobků pro veřejnost,
👉 čl. 5.2 a 5.4 Kodexu zakazujícím poskytovat, přímo či nepřímo, těhotným ženám, matkám nebo jejich rodinným příslušníkům vzorky výrobků a dárky v podobě předmětů nebo potřeb, které by mohly propagovat používání náhrad mateřského mléka nebo krmení kojeneckou lahví
👉 čl. 5.3 Kodexu zakazujícímu cílenou reklamu, rozdávání vzorků nebo jiný nástroj propagace za účelem stimulování prodeje přímo spotřebiteli na maloobchodní úrovni
👉 čl. 5.5 Kodexu zakazujícímu, aby marketingový personál v rámci své obchodní činnosti vyhledával přímý nebo nepřímý kontakt jakéhokoliv druhu s těhotnými ženami nebo s matkami kojenců a malých dětí.

Paradoxem je, že na přímý dotaz Philips Avent pod postem k soutěži v prosinci 2018 uvedl mimo jiné, že sada obsahuje i odsávačku, proto dle názoru společnosti Kodex porušen není. Ve skutečnosti ale Kodex žádné výjimky tohoto typu neobsahuje.

Celý text ICDC je dostupný zde.

O tomto a dalších nedávných porušeních Kodexu ze strany Philips Avent budeme informovat také vedení odborných společností zdravotníků, kteří od této společnosti otevřeně přijímají finanční či jiné dary, sponzorství, reklamu ve svých časopisech apod., a vytvářejí tak sobě i svým členům nepříjemný střet zájmů.


[1] Viz čl. 2 Kodexu.

Tisková zpráva: Senátoři podporují kojení

Selháváme jako stát v podpoře žen kojit své děti? V pondělí 20. května 2019 proběhlo v Senátu ČR veřejné slyšení Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku za odborné garance SpoKojení, z. s., na téma podpora kojení, které vedl předseda Výboru a senátor MUDr. Lumír Kantor, Ph.D., ve spolupráci se senátorem doc. MUDr. Peterem Kolibou, CSc., místopředsedou Výboru.

Dodržování základních vědecky podložených postupů podporujících zdárný počátek kojení, tedy 10 kroků k úspěšnému kojení Světové zdravotnické organizace /WHO/ a UNICEF, byly priority, jež zaznívaly z úst všech vystupujících z řad odborné zdravotnické a lidskoprávní veřejnosti i komerčního sektoru. Součástí 10 kroků je také požadavek plně dodržovat Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka WHO a UNICEF z roku 1981, který striktně zakazuje reklamu i jinou propagaci náhrad mateřského mléka, včetně výrobků umělé kojenecké výživy určených dětem až do 3 let věku dítěte a dudlíků i kojeneckých lahví, a to ať přímo, nebo prostřednictvím zdravotníků. Neméně důležitá se ukazuje být i dostupná, kvalitní návazná péče o ženy po jejich odchodu z porodnice domů či dostatek kvalitních a ověřených informací o výživě kojenců a malých dětí bez komerčního vlivu.

Přestože je v České republice spousta nemocnic s certifikátem  Baby-friendly Hospital, realita se trochu odchyluje. Systém Baby-friendly Hospital by měl mít systém reakreditace,“ uvedl v úvodním slovu senátor a místopředseda Výboru doc. MUDr. Peter Koliba, CSc. „Je třeba si přiznat, že systém je založený na nadšených dobrovolnících a je nutno v této aktivitě ocenit i občanskou společnost,“ zmínila později poslankyně PhDr. Olga Richterová, PhD.

Chceme, aby dodržování 10 kroků bylo ve všech nemocnicích povinné a pravidelně kontrolované,“ uvedla náměstkyně ministra zdravotnictví MUDr. Alena Šteflová, Ph.D., MPH. Představila i další kroky Ministerstva zdravotnictví směřující k vytvoření nového konceptu zajištění péče o ženu a její dítě po propuštění z porodnice. Vzniká také nový jednotný informační portál, dojde ke změně sběru dat o kojení a ke vzdělávání dalších odborníků. „Je naprosto základní a zásadní, aby školení odborníků probíhala nezávisle na výrobcích umělé kojenecké výživy,“ zdůraznila náměstkyně.

Na jednání zazněla celá řada doporučení, která v brzké době projedná Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. „Velmi oceňuji zájem přítomných politiků, paní náměstkyně Šteflové a účastnících se zdravotníků zkvalitňovat služby pro rodiny. Věřím, že veřejné slyšení přispěje k reálným změnám, neboť zlepšení politiky kojení přináší výrazné zdravotní benefity i ekonomické úspory,“ komentuje dění Aneta Majerčíková, předsedkyně SpoKojení, z. s.

SpoKojení, z. s., hájí právo dětí a žen na nejvyšší dosažitelnou úroveň zdraví a práva žen kojit své dítě výlučně do 6 měsíců věku dítěte a poté po dobu 2 a více let a informovaně se rozhodovat o výživě dítěte bez komerčního vlivu. Je členem mezinárodní sítě International Baby Food Action Network, která stála u zrodu Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka a dlouhodobě spolupracuje se Světovou zdravotnickou organizací a UNICEF na propagaci Kodexu a kontrole jeho dodržování.

Kontakt pro další informace: Aneta Majerčíková, předsedkyně SpoKojení, z. s., email: aneta.majercikova@spokojeni.org, tel. 603 117 028.

Ke sponzorství odborných společností pediatrů

Už dříve jsme Vás informovali o rozhodnutí vedení Královské společnosti pediatrie a zdraví dětí (Royal College of Paediatrics and Child Health) nepřijímat žádné finance od výrobců náhrad mateřského mléka. Začátkem tohoto týdne byla na každoroční valné hromadě této britské odborné společnosti pediatrů přijata následující rezoluce:

Tato valná hromada srdečně vítá rozhodnutí Výboru ze dne 13. února 2019 odmítat jakékoliv budoucí financování od společností vyrábějících umělou výživu. Znovu potvrzujeme trvalý závazek Královské společnosti pediatrie a zdraví dětí dodržovat Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka Světové zdravotnické organizace (dále jen „Kodex“). Respektujeme postoj Světové zdravotnické organizace, že Kodex a návazné související rezoluce Světového zdravotnického shromáždění „musí být při interpretaci a při provádění v členských státech posuzovány společně“. To zahrnuje i rezoluci 69.9, která požaduje, aby zdravotníci implementovali doporučení, že „jakékoliv dary do zdravotnického systému (včetně těch pro zdravotníky a odborné společnosti) od společností, které dodávají na trh výživu pro kojence a malé děti, představují střet zájmů a neměly by být dovoleny“ a že „sponzorství setkání pracovníků ve zdravotnictví a vědeckých setkání společnostmi, které dodávají na trh výživu pro kojence a malé děti, by nemělo být umožněno“. Tato valná hromada žádá, aby Královská společnost vyzvala všechny své partnery a dceřiné organizace, aby se obdobně přihlásily k dodržování Kodexu a návazných rezolucí.

Vedení Královské společnosti souhlasilo s tím, že je touto rezolucí vázáno, a požádalo, aby i její jednotliví členové dodržovali principy rezoluce. Předseda prof. Rusell Viner následně uvedl, že společné setkání mezi Královskou společností pediatrie a zdraví dětí a Mezinárodní pediatrickou asociací, které se uskuteční příští rok v Glasgow, bude probíhat bez sponzorství výrobců náhrad mateřského mléka. Rovněž souhlasil, že Královská společnost bude povzbuzovat ostatní pediatrické společnosti, aby následovaly její politiku nepřijímání financí, které vytváří střet zájmů.

Při této příležitosti se i my přidáváme k výzvě Mezinárodní společnosti sociální pediatrie a zdraví dětí (ISSOP), aby všechny pediatrické společnosti a ostatní relevantní organizace ukázaly svoji podporu kojení a Kodexu tím, že si osvojí základní principy Kodexu, vč. ukončení sponzorství ze strany společností porušujících Kodex.

Vyjádření k diskuzi o problematickém sponzorství III. kongresu ČKPA

Velmi vítáme diskuzi, která se rozběhla kolem problematického sponzorství společností porušujících Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka (dále jen “Kodex”) na chystaném III. kongresu České komory porodních asistentek (konkrétně společností Medela, Philips Avent a Lansinoh). Taková debata byla u nás potřebná jako sůl.

Respektujeme rozhodnutí těch, kteří na kongresu vystoupí i s vědomím toho, že akce porušuje Kodex. Je to jejich výsostné právo. Rozumíme také tomu, že situace je nepříjemná, zejména s ohledem na osobní vazby na organizátory, jejichž práce v oblasti porodní asistence si vážíme.

Nemáme za to, že by vystupující museli veřejnosti zdůvodňovat své rozhodnutí účast neodvolat. Pokud se však již vyjádří, je velmi nešťastné u toho zároveň situaci bagatelizovat způsobem, jakým včera učinila dula Jana Čurdová. Kodex přijatý v roce 1981 WHO a UNICEF je pouze minimálním standardem v dané oblasti a ve svém čl. 2 jednoznačně vypočítává mezi produkty v působnosti Kodexu i dudlíky a kojenecké lahve. I jejich propagace na veřejnosti je tedy důvodně zakázána a směrem ke zdravotníkům striktně regulovaná. O tom, jak se společnosti Lansinoh, Medela a Philips Avent staví k dodržování těchto pravidel, vypovídají mimo jiné pravidelné zprávy Mezinárodního dokumentačního centra Kodexu (www.ibfan-icdc.org), které od roku 1985 funguje v rámci IBFAN, tedy mezinárodní sítě, jejímž členem je i náš spolek, a která dlouhodobě spolupracuje mimo jiné s WHO, UNICEF a dalšími mezinárodními organizacemi.

Dovolujeme si připomenout, že čl. 7.3 Kodexu jasně uvádí, že “zdravotnickým pracovníkům nebo jejich rodinným příslušníkům by neměly být výrobci nebo distributory nabízeny žádné finanční nebo materiální stimuly k propagování výrobků v rozsahu působnosti tohoto kodexu, ani by zdravotnickými pracovníky nebo jejich rodinnými příslušníky neměly být přijímány.” Organizátoři konference však od výše uvedených společností přijali sponzorské dary a chtějí jim umožnit aktivní účast na akci do nejvyšší možné míry (od propagačních stánků a ukázek produktů, přes rozdávání vzorků zdarma, až po vystoupení v hlavním programu). A to přestože i další návazné dokumenty WHO, např. Pokyny k ukončení nevhodné propagace výživy pro kojence a malé děti z roku 2016, v bodě 15 uvádí, že “pracovníci ve zdravotnictví, zdravotnické systémy, profesní sdružení zdravotníků a nevládní organizace by neměly […] umožňovat těmto společnostem sponzorovat setkání pracovníků ve zdravotnictví a vědecká setkání.”

Tyto svoje povinnosti by měli organizátoři jakožto zdravotníci v souladu s čl. 7.1 Kodexu znát a zcela samozřejmě dodržovat. Na celý problém jsme je upozornili a vedli s nimi dlouhou konverzaci, kde jsme se snažili problém osvětlit a zajistit, aby akce a její organizátoři Kodex neporušovali. Nejde o žádný populismus či snahu organizátory trestat, když jsme následně odvolali vystoupení naší předsedkyně Anety Majerčíkové. O tomto kroku jsme informovali na našem FB a uvědomili o něm i některé vystupující.

Je smutné, když se odborné organizace zdravotníků (např. ICM nebo EMA) staví ke komerčním společnostem porušujícím Kodex vstřícněji, než by odpovídalo mezinárodně přijímaným minimálním standardům. Ještě smutnější pak je, pokud se jimi snaží legitimizovat své jednání další zdravotníci a podpůrné profese. Jsme připravení vést debatu o tématu i nadále a věříme, že časem se povědomí o Kodexu a jeho dodržování zvýší.

Omluva za citaci Neonatologických listů

Před týdnem jsme publikovali stanovisko k článku serveru Lidovky.cz s názvem “Matky mají děti plně kojit do půl roku, po dvou letech jen výjimečně”. V něm poukazujeme na propojení zdroje, ze kterého Lidovky.cz čerpaly, s výrobcem náhrad mateřského mléka a uvádíme na pravou míru informace o dlouhodobém kojení uvedené v článku.

V našem textu jsme nicméně mimo jiné odkázali na článek uveřejněný v Neonatologických listech, odborném časopise vydávaném Českou neonatologickou společností. Šlo z naší strany o chybu, protože Neonatologické listy dlouhodobě přijímají placenou reklamu od výrobců náhrad mateřského mléka, která navíc porušuje čl. 7 odst. 2 Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka, a nelze je tedy z našeho pohledu považovat za nezávislé periodikum*. Za citaci Neonatologických listů se tímto omlouváme. Údaje v článku považujeme nicméně za správné, neboť je lze dohledat i v původních zahraničních zdrojích, na něž ostatně i citovaný článek odkazuje.

Chybovat je možná lidské, ale i tak nás tato chyba velmi mrzí. Doufám, že spolku zachováte přízeň. Věda je dlouhodobě zatížena komerčními vlivy a je někdy těžké je vysledovat. Přesto se o to budeme i nadále maximálně snažit.

Aneta Majerčíková, předsedkyně SpoKojení, z. s.
_____________________________________________________
*K problematice střetu zájmů blíže např. Costello, B – Branca, D. (a kol.): Health professional associations and industry funding. Lancet, vol. 389, 2017, s. 597-598.

Stanovisko k článku serveru Lidovky.cz: dlouhodobé kojení a obezita

V současné době opět koluje na Facebooku článek serveru Lidovky.cz “Matky mají děti plně kojit do půl roku, po dvou letech jen výjimečně” ze dne 15. 3. 2014. Uvádí se v něm mimo jiné, že kojení je vhodné do jednoho roku věku dítěte a pakliže se v něm pokračuje i po druhém roce věku, může se u dítěte údajně zvyšovat hladina cholesterolu a riziko výskytu obezity.

Toto tvrzení ale není pravdivé. Ani nyní, téměř pět let od publikace článku na Lidovky.cz, neexistuje žádná relevantní studie, která by dokládala souvislost mezi dlouhodobým kojením a rizikem výskytu obezity u dítěte. Naopak mnohé studie prokazují, že kojení je spojeno s prevencí obezity. Metaanalýza Světové zdravotnické organizace zahrnující nejkvalitnější studie tohoto zaměření  ukazuje na nejméně 12% snížení prevalence nadváhy u delší dobu kojených dětí. Průměrný výsledek všech analyzovaných studií je pak 24% snížení.[1] Jedním z vysvětlení příznivého účinku kojení na pozdější tělesnou hmotnost se zdá být lepší schopnost organismu regulovat centrum sytosti v mozku. Kojené děti si samy regulují příjem mléka, a tím se nejspíš učí poznat do budoucích let, kdy jsou dostatečně zasyceny. Dalšími faktory, které mohou hrát roli, je přítomnost hormonů leptinu a adiponektinu v mateřském mléku. Tyto hormony se účastní procesů řízení ukládání tuků v těle. V neposlední řadě se zdá být i rozdílná odpověď slinivky břišní na příjem mateřského mléka. Všechny tyto teorie budou vyžadovat další vědecké výzkumy k určení přesného mechanismu, jakým kojení napomáhá příznivě regulovat tělesnou hmotnost člověka. Nicméně o pozitivním účinku kojení pochyb není (ostatně i česká studie z roku 2012 [2] potvrdila, že ve věkové skupině šestiměsíčních a osmnáctiměsíčních dětí bylo nejméně obézních jedinců zastoupeno právě mezi dětmi v té době kojenými) – jakkoliv se tento efekt postupem času podle všeho snižuje v návaznosti na působení dalších faktorů, jak je zavádění komplementární stravy, nedostatek pohybu, apod.

Stále platí doporučení Světové zdravotnické organizace z roku 2002, které doporučuje výlučné kojení do šesti měsíců (tj. kojení bez jakýchkoliv jiných tekutin či potravin). Kojení od šesti měsíců do dvou let se zaváděním běžné stravy. A kojení dále nad dva roky dle potřeb dvojice dítě – matka. Toto doporučení převzala i Česká republika.

Průměrně vypije dítě v druhém roce života půl litru mateřského mléka denně, což pokryje až 40 % energie, kterou dítě potřebuje. Mateřské mléko je důležitým zdrojem tuků, esenciálních mastných kyselin i podstatné množství vitamínů, minerálních látek a stopových prvků. Je velmi důležité pro imunitu dítěte a význam kojení ještě stoupá při nemoci dítěte, kdy chuť dítěte klesá, zatímco chuť na mateřské mléko zůstává.[3]

Dlouhodobé kojení má nesporný vliv na zdraví matek i dětí, což prokázalo dostatek studií i metanalýz. Příkladem důležitosti dlouhodobého kojení může být třeba vliv kojení na snížení rizika leukémie. Děti kojené mají nižší riziko až o 20 %![4] Ženy také těží z dlouhodobého kojení, např. s každým rokem kojení klesá riziko rozvoje diabetu 2. typu o 4-12 %. Významně se snižuje riziko rakoviny prsu a vaječníků.[5] Riziko rozvoje revmatoidní artritidy se snižuje při kojení delším než dva roky téměř na polovinu. Dále je u žen, které kojily, významně nižší výskyt hypertenze, hyperlipidémie i kardiovaskulárních onemocnění.[6]

K uvedení nepravdivého tvrzení došlo v redakci Lidových novin především kvůli nedostatečně kritickému přístupu ke zdrojům. Článek, převzatý z části z ČTK, je založen na informacích z jednoho zdroje, v článku hojně citovaného výživového poradce Pavla Suchánka. I když jej článek prezentuje jako nezávislého odborníka, už při letmém pohledu na internetové stránky Suchánka si nelze nevšimnout, že Suchánek otevřeně spolupracuje se společností Nestlé, která vyrábí náhrady mateřského mléka. Důsledný novinář by si měl svůj zdroj prověřit a minimálně na tento střet zájmů čtenáře upozornit. K tomu však nedošlo.

V článku absentují jakékoliv další zdroje, které by tvrzení o škodlivosti kojení po prvním roce podpořily. Především ale v článku není uvedeno, že tvrzení Suchánka jsou v rozporu s doporučením Světové zdravotnické organizace. Použití více než jednoho zdroje by mělo patřit k základům žurnalistické práce. Bohužel, už mnoho let je běžné přebírat články ČTK, kde tyto standardy nejsou vždy dodržovány. Povinností redaktorů je ale fakta prověřovat a informace uvádět pravdivě.

Pro tyto nepravdivné informace je článek je v rozporu s Etickým kodexem Syndikátu novinářů ČR, podle kterého se novinář zavazuje podávat veřejnosti informace “úplné, pravdivé a nezkreslené” (čl. 1). Také připomínáme, že podle Etického kodexu “nic neomlouvá nepřesnost nebo neprověření informace, každá uveřejněná informace, která se ukáže jako nepřesná, musí být neprodleně opravena” (čl. 3 písm. a). Proto vyzýváme redakci Lidovky.cz, aby tento článek alespoň stáhla.

________________________________________________________
[1] WHO: Long term effects of brestfeeding – a systematic review, 2013, online dostupné zde: http://www.who.int/iris/handle/10665/79198.
[2] Riedlová J. – Paulová M. – Vignerová J.: Nízký počet kojených dětí s nadváhou a obezitou ve studii růstu českých dlouhodobě kojených dětí, Státní zdravotní ústav, 2012.[3] Viz např. Kudlová E.: Význam dlouhodobého kojení, in: Neonatologické listy, 2013, 19(1): 34-37.
[4] Ibidem.
[5] Viz např. Victora, C. G. – Bahl, R. – Barros, A. J. D.: Breastfeeding in the 21st century: epidemiology, mechanisms, and lifelong effect, in: The Lancet, 2016 Jan, 387(10017): 475-490, online dostupné zde: https://www.thelancet.com/series/breastfeeding.
[6] Viz např. Kudlová E.: Význam dlouhodobého kojení, in: Neonatologické listy, 2013, 19(1): 34-37.

[Edit 8. 3. 2019]: Omluva předsedkyně SpoKojení, z. s., za citaci Neonatologických listů